V pátém pokračování o knize Richarda Floridy The Rise of the Creative Class se budeme věnovat hodnotám a motivačním faktorům, které jsou charakteristické pro zástupce kreativní třídy. Na základě vlastních interview a dostupných průzkumů seskupil autor normy chování, vyznávané hodnoty a osobní postoje do tří základních skupin.
Začněme třetí pokračování o knize Richarda Floridy The Rise of the Creative Class malým myšlenkovým experimentem. Představme si typického člověka z roku 1900 a přenesme ho v čase do roku 1950. Pak vezměme typického člověka z poloviny 20. století a přenesme ho do současnosti. Pro kterého z nich by to byla větší změna?
Podle zadání Evropské asociace univerzit realizovala loni švýcarská firma Reichert Consulting kvalitativní průzkum a studii porovnávající inovační prostředí a roli univerzit pro rozvoj znalostních regionů v Manchesteru, Barceloně, Brně a dánsko-švédské aglomeraci Oresund. Pro potřebu transatlantického srovnání byl do průzkumu zařazen i kanadský Montreal.
Zhruba do roka má žít poprvé v historii lidstva více lidí ve městech než na venkově. 21. století bude ve znamení rozvoje měst, avšak rozložení populace se mezi nimi výrazně změní. Tématem prvního červencového Newsweeku s titulem Unlikely Boomtowns je změna životního stylu a podnikatelský pohyb směřující do menších měst.
Vliv kreativní třídy se stává ve společnosti dominantní. Pokud dokážeme pochopit hodnoty vyznávané jejími členy, budeme lépe umět reagovat na společenské změny a odhadnout budoucnost našich pracovních i osobních životů. Florida v knize nehraje roli advokáta a netvrdí, že všechny změny související s jejím rostoucím ekonomickým vlivem mají pozitivní dopad na celou společnost.
V roce 2002 vyšla kniha Richarda Floridy The Rise of the Creative Class, která se stala bestsellerem. Její téma je převážně sociologické, přesto nadchnula ekonomy, podnikatele i fanoušky nových technologií. Dlužno dodat, že si získala také řadu odpůrců, neboť je nesmírně provokativní. Autor se v ní věnuje rostoucímu významu nové sociální třídy a mě se líbila natolik, že se vám ji pokusím na pokračování představit.
Někteří věří více na svoje instinkty, na inspiraci vnějšími impulsy. Jiní spoléhají spíše na svoji inteligenci a racionální kalkulaci. Na jednom přístupu staví věda, na druhém umění. Obojí může vést k úspěchu, společnou mají kreativitu, správně česky tvořivost. A té se daří nejlépe tam, kde jsou kromě talentu pro ni vhodné podmínky, stimulující společenské a ekonomické prostředí.