Jak si vlastně představujeme ideálního politika? Jaké vlastnosti a schopnosti by měl mít? Ke komu jej přirovnat? Já volím metaforu odpovědného hospodáře. Hospodář na statku uvažuje dlouhodobě – např. jaká zvířata chovat a co zasít pro příští rok. Musí počítat s počasím jako externím vlivem, který nikdy nemůže plně předvídat. Udržuje dobré vztahy se sousedy a snaží se vyjít s tím, co má.
Imigrace zásadně ovlivní konkurenceschopnost a kvalitu života (a také volební výsledky) ve všech evropských zemích včetně ČR a proto má obrovský význam se jí zabývat. Uspějí jen země, které zvládnou vyvážit otevřenost pro vzdělané, pracovité a podnikavé cizince (stárnoucí obyvatelstvo a hospodářství je prostě potřebují) a současně zajištění bezpečí a jejich integrace včetně vynucení respektu všech obyvatel k platným zákonům a pravidlům soužití bez výjimky.
Nikomu tohle nesmrdělo? Ani ta extrémní přísnost kritérií, která odradila malé obce nebo sdružení, které potřebovaly třeba jen pár set tisíc na nový vodovod s tím, že by si své projekty spolufinancovaly a měly tak motivaci realizovat něco smysluplného? Místo nich se uvolnil prostor dravcům s vyškolenými šíbry, kteří si s odporujícími předpisy kafkovských pravidel těžkou hlavu nedělali.
ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem s 350 tis. specialisty a asi 60 univerzit, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, rezervujte si úterý 16.3. na vídeňskou Media Tower, kde spolupořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform.
Další Social Innovation Camp se bude 16.-18. září poprvé konat ve střední Evropě. Pořádají jej Transition Online (sídlí v Praze) a Trust for Civic Society in Central and Eastern Europe v Bratislavě. Inovátoři, web designéři, podnikatelé a geekové z Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska tak mají šanci přeměnit svoje nápady (ale i ty, které jim předem zaslali např. neziskové organizace) do podoby fungující internetové služby řešící konkrétní sociální problém.
Knížka Kreativní průmysly Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Zájemci si zde mohou ujasnit výčet odvětví, která pod tyto termíny spadají. Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst.
Závěrečná zpráva z terénního průzkumu firem pro formulaci Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3 pokrývající 41 ICT firem je kvalitně zpracovaným dokumentem s mnoha cennými informacemi, který stojí za pozornost. Níže vybírám několik závěrů, které můžeme s naší firemní zkušeností potvrdit.
Na moderovaném weblogu Brnopolis se mezitím sešlo 90 příspěvků a nazrál čas pro neformální živá setkání, která by měla sloužit jako myšlenková laboratoř pro sběr námětů a přenos zkušeností ze zahraničí. Chceme k nim využít celosvětovou iniciativu Open Coffee, která vychází z nápadu mít neformální místo, kde se pravidelně potkávají myšlenkově spříznění lidé, vyměňují si své nápady, kontakty a dávají rady. Poprvé se v Brně sejdeme 12. února.
Desáté pokračování ukázek z knihy Richarda Floridy The Rise of the Creative Class přináší poslední ukázku a shrnutí nejpodstatnějších trendů. Tvořiví lidé, nositelé kreativního kapitálu, dávají přednost městům, která nabízejí kromě vícenásobných pracovních příležitostí v oblasti vyspělých technologií a prostředí pro rozvoj talentovaných jednotlivců pestrost, toleranci a otevřenost novým myšlenkám.
Deváté pokračování o knize Richarda Floridy The Rise of the Creative Class se věnuje významu univerzit, které autor považuje za nutnou, i když nepostačující, podmínku k rozvoji kreativní ekonomiky v regionu. Jsou základní součástí infrastruktury kreativní ekonomiky a důležitějším zdrojem konkurenční výhody než dopravní spojení, sportovní stadiony nebo obchodní centra.
V sedmém pokračování o knize Richarda Floridy The Rise of the Creative Class se budeme věnovat sociálnímu a kreativnímu kapitálu a budování různých typů vztahů, které každý z nás potřebuje. Na základě vlastních interview a dostupných průzkumů předkládá autor příklady měst, která jsou atraktivní pro kreativní třídu.
V projektu Krajina za školou si mohou studenti vyzkoušet roli novináře, fotografa, redaktora, grafika, informačního analytika, webmastera a marketingového manažera. Mají za úkol získat historické snímky, najít pamětníky a podle jejich výpovědi pořídit dvojice fotografií s popisem vývojových změn. Na základě digitálně zpracovaných fotodvojic pak vytvořit webovou prezentaci, uspořádat výstavu a pozvat na ní veřejnost.