Archiv štítku: Informační společnost
Vzestup kreativní třídy (7)
V sedmém pokračování o knize Richarda Floridy The Rise of the Creative Class se budeme věnovat sociálnímu a kreativnímu kapitálu a budování různých typů vztahů, které každý z nás potřebuje. Na základě vlastních interview a dostupných průzkumů předkládá autor příklady měst, která jsou atraktivní pro kreativní třídu.
Vzestup kreativní třídy (6)
Kdo se stará o agendy Ministerstva informatiky?
Úvodem června bylo zrušeno Ministerstvo informatiky, o jehož kompetence se podělily především Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nechci teď polemizovat, zda to byl správný krok. Některé státy podobné ministerstvo mají, některé řeší agendu centrálním útvarem podřízeným premiérovi. Podstatné teď spíše je, zda vůbec a případně jak vláda zajišťuje aktivity, o které se dříve staralo MIČR. A o tom mám velké pochyby.
Krajina za školou
V projektu Krajina za školou si mohou studenti vyzkoušet roli novináře, fotografa, redaktora, grafika, informačního analytika, webmastera a marketingového manažera. Mají za úkol získat historické snímky, najít pamětníky a podle jejich výpovědi pořídit dvojice fotografií s popisem vývojových změn. Na základě digitálně zpracovaných fotodvojic pak vytvořit webovou prezentaci, uspořádat výstavu a pozvat na ní veřejnost.
Prognózy Deloitte pro technologie, telekomunikace a média
Společnost Deloitte Touche Tohmatsu publikovala v březnu následující prognózu trendů pro technologie, média a telekomunikace v roce 2007. Význam jednoduchosti uživatelského rozhraní, nová etická, náboženská a zdravotní dilemata technologií ve formě protetických údů, umělých krevních buněk aj., význam koncových zařízení typu PDA a mobilních telefonů pro růst penetrace Internetu…
Vzestup kreativní třídy (5)
V pátém pokračování o knize Richarda Floridy The Rise of the Creative Class se budeme věnovat hodnotám a motivačním faktorům, které jsou charakteristické pro zástupce kreativní třídy. Na základě vlastních interview a dostupných průzkumů seskupil autor normy chování, vyznávané hodnoty a osobní postoje do tří základních skupin.
Vzestup kreativní třídy (4)
Vzestup kreativní třídy (3)
Začněme třetí pokračování o knize Richarda Floridy The Rise of the Creative Class malým myšlenkovým experimentem. Představme si typického člověka z roku 1900 a přenesme ho v čase do roku 1950. Pak vezměme typického člověka z poloviny 20. století a přenesme ho do současnosti. Pro kterého z nich by to byla větší změna?
Konec znalostních pevností
Manifest znalostní společnosti SPIS podruhé
Dokument je určen především politikům a tvůrcům veřejného mínění a tak je s podivem, že se o něm nediskutuje na předních stránkách deníků. Jde v něm přece o to, co by mělo v první řadě zajímat námi zvolené politiky. V tomto smyslu odvedl SPIS práci de facto za ně, nicméně zbývá je ještě přesvědčit, aby si jej přečetli a zaujali k němu stanovisko. Podle něho bychom se pak mohli řídit v červnových volbách.
Role univerzit pro rozvoj znalostních regionů
Podle zadání Evropské asociace univerzit realizovala loni švýcarská firma Reichert Consulting kvalitativní průzkum a studii porovnávající inovační prostředí a roli univerzit pro rozvoj znalostních regionů v Manchesteru, Barceloně, Brně a dánsko-švédské aglomeraci Oresund. Pro potřebu transatlantického srovnání byl do průzkumu zařazen i kanadský Montreal.
Do měst druhé velikosti
Zhruba do roka má žít poprvé v historii lidstva více lidí ve městech než na venkově. 21. století bude ve znamení rozvoje měst, avšak rozložení populace se mezi nimi výrazně změní. Tématem prvního červencového Newsweeku s titulem Unlikely Boomtowns je změna životního stylu a podnikatelský pohyb směřující do menších měst.