EU není oprávněna vybírat daně. Nesmí. Čl. 114, odst. II Lisabonské smlouvy. Bude fond Evropské investiční banky financován přes kapitálový trh nebo bude moci evropský stabilizační mechanismus rozdávat půjčky bez jakýchkoli podmínek? To vše je ilegální, odporuje to čl. 136 odst. III Lisabonské smlouvy. EU nemá žádnou pravomoc si půjčovat…
Zatímco bavorský ministr vnitra chce zastavit ilegální migraci procházející i přes ČR a vrcholní evropští politici již bez obalu mluví o pašeráctví politických neziskovek ve Středozemním moři, zavzpomínejme na dobu před 2-3 lety, kdy upozorňovat na realitu vyžadovalo krapet odvahy a znamenalo to také čelit zesměšňování a urážkám. Jen tak namátkou – co se tak dlouho zpochybňovalo.
Nikomu tohle nesmrdělo? Ani ta extrémní přísnost kritérií, která odradila malé obce nebo sdružení, které potřebovaly třeba jen pár set tisíc na nový vodovod s tím, že by si své projekty spolufinancovaly a měly tak motivaci realizovat něco smysluplného? Místo nich se uvolnil prostor dravcům s vyškolenými šíbry, kteří si s odporujícími předpisy kafkovských pravidel těžkou hlavu nedělali.
ICT v regionu Centrope zahrnuje asi 5000 firem s 350 tis. specialisty a asi 60 univerzit, kde pracuje 36 tisíc výzkumných pracovníků. V roce 2006 zde dosáhl hrubý obrat 45 mld eur, což představuje 2,3% celoevropského ICT trhu. Pokud vás zajímá ICT výzkum a vývoj ve střední Evropě, spolupráce firem a univerzitních pracovišť, rezervujte si úterý 16.3. na vídeňskou Media Tower, kde spolupořádáme konferenci ICT Technology Transfer and Cluster Platform.
Nebývá obvyklé, aby se podřízení ve státní správě tak zásadově postavili za svého vyhozeného šéfa, jako se teď stalo v agentuře CzechInvest. 80 % zaměstnanců podepsalo nesouhlas se způsobem odvolání ředitele a přes 50 pracovníků včetně celého vedení rezignovalo na svoje funkce. V CI se přitom podařilo vybudovat jednu z nejlépe fungujících státních agentur, která se vedle úspěchů při získávání zahraničních investic stala i motorem podpory inovačnícho podnikání.
Koncem minulého roku probíhalo v Bruselu vyhodnocování návrhů projektů podaných do druhé IST výzvy 6. rámcového programu, jejíž rozpočet byl 525 mil. EUR. Úspěšnost kandidátských zemí je o 6-7% nižší než členských států EU a o 5-6% nižší než měly přistupující země v předchozí „pětiletce“. Klesá také úspěšnost malých a středních firem…
Na každoroční IST konferenci Evropské komise bude příští týden v Miláně vyhlášeno 20 vítězů soutěže o Evropskou cenu za technologie pro informační společnost (tzv. IST Prize) Tři hlavní vítěze (ceny jsou dotované 200 tis. EUR) porota vybírala ze 420 přihlášených projektů z 28 zemí podle čtyř kritérií.
O půl roku dříve než v předchozích letech byly letos vyhlášeny vítězové soutěže European IST Prize 2005. V letošním 11. ročníku obdržela Komise 430 přihlášek (z 29 zemí), které byly hodnoceny nezávislou porotou složenou z 18 expertů z 18 zemí. Tři hlavní ceny (200 tis. eur) získaly bez pořadí švédský Cypak a francouzské firmy Let it wave a PRAXIM medivison.
Kdyby někoho na základě dvou předchozích dílů napadlo, že jsme nekritickými zastánci evropské integrace a politiky EU vůbec, rád bych ho vyvedl z omylu. Programy EU pro vývoj a výzkum nemají co dělat s postojem k evropské ústavě. Jsou to jen nástroje pro financování vývoje a výzkumu, které se běžně používají v každé technologicky vyspělé zemi včetně USA, Jižní Koreje nebo Izraele bez ohledu na to, kdo je právě u vlády.
V předchozím článku na toto téma jsem psal o častém nerozlišování evropských peněz rozdělovaných u nás a v Bruselu a určených na odlišné účely. Vzhledem k tomu, že letos končí dva významné programy podpory EU (koncem roku se očekává rozběhnutí návazných programů na dalších 7 let), je vhodný čas pojmenovat i další časté omyly, mýty nebo nejasnosti a snad i vyvolat širší veřejnou diskusi.
V letech předcházejících vstupu ČR do EU pro mne bylo až neuvěřitelné, jak naše politická elita neustále omílala stejné fráze o miliardách euro, které nám všem přitečou, aniž by vysvětlovala účel a mechanismy rozdělování různých fondů, připravila naše instituce na jejich efektivní využití a vtáhla do veřejné diskuse ty, kteří měli zkušenosti s odpovídajícími strukturami EU již od poloviny 90. let.