Mně se spíš zdá, že jde o líbivý akt, kterému se snadno zatleská, s mizivým efektem a režií ve výši jednoho milionu. Drtivá většina navrhovaných projektů se týká jedné z 29 městských částí a řeší velmi lokální problém nebo rozvojový záměr. Nemělo by větší smysl, aby dle principu subsidiarity město rozdělilo danou sumu mezi městské části a ty si samy uspořádaly podobná hlasování svých rezidentů a nebo použily jiný rozhodovací mechanismus?
Akce mě mile překvapila ze dvou důvodů. Tím prvním byla spontánní atmosféra (kterou vytvořit v ex-komunistickém sále Bakaly, hádám, není až tak samozřejmé) a plný sál nadšených mladých zájemců o podnikání. Dopad takového rozsahu se, myslím, podařil malokteré brněnské akci tohoto typu. To je jeden z rozdílů oproti době před 10-12 lety – startupy jsou dnes cool a sexy a finančně je dokonce podporuje kraj i stát.
Analýza porovnávala, kolik utratí průměrný klient banky za používání běžného účtu v ČR, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Polsku. Opravdu žijeme v roce 2010 v prostředí konkurenčního bankovního trhu? Vyváží velká vyjednávací síla našich bank nevýhodu českých podnikatelů a firem vůči jejich zahraničním konkurentům? Má to být signál, abychom přešli ke spoření do strožoku a platili si navzájem hotovostí z kufříku jako v mafiánských filmech?
Infrastruktury pro platební styk a mobilní komunikaci tvoří páteř znalostní ekonomiky a jejich význam dále poroste. Proto je poněkud nebezpečné, že si naši podnikatelé a manažeři připadají v řadě evropských zemí jako chudí příbuzní, kteří musejí bez svého zavinění čelit zjevné konkurenční nevýhodě. Rok 2010 by mohl konečně přinést změnu na českém mobilním trhu – příchod čtvrtého operátora, rozšíření 3G pokrytí, snížení poplatků a vůbec pružnější tarifní politiku.
Knížka Kreativní průmysly Martina Cikánka je první českou monografií, která se věnuje kreativní ekonomice. Zájemci si zde mohou ujasnit výčet odvětví, která pod tyto termíny spadají. Právě v době ekonomické krize je možná ten správný moment podívat se, zda i české kreativní průmysly mají rostoucí podíl na exportu a zda by tedy na ně neměly být zaměřeny inovační strategie našich krajů a měst.
Loni se na Invexu poprvé konala netradiční konference, jejíž koncept přivedl na svět Petr Koubský. Letos se pod pozměněným názvem Invex Hi-Tech summit konal 2. ročník a řeč byla znovu o tom, jak si představujeme konkurenceschopnost ČR za pár let. Po dvou týdnech si procházím svoje poznámky a nejaktuálnější mi připadají čtyři…
Co napsat o tom, když výběrové řízení na největší státní zakázku pro ICT obor je nejdříve zrušeno, protože v zadávací dokumentaci byl přímo uveden požadavek spojený s technologií jedné konkrétní firmy (SAP), která se sama o zakázku ucházela, a pak jej dotyčná firma stejně vyhraje, protože jediná konkurenční nabídka je vyřazena z důvodu formálního pochybení?
Uvidíme, zda tento stav změní internetová mBank, která od roku 2000 působí v Polsku a v nejbližších týdnech se chystá vstoupit na český trh. Jejím většinovým akcionářem je Commerzbank, jedna z největších bank v Německu, zastoupená ve více než 40 zemích. V čem se má lišit, si můžete přečíst u Adama Zbiejczuka, kterého mBank angažovala na pozici první bankovní bloger v ČR.
Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu přineslo ve svém posledním čísle nadmíru zajímavý článek M. Beneše o důvodech zaostávání evropského výzkumu, který obnažuje i typické problémy české vědy a výzkumu. Z tezí o nekonkurenceschopnosti evropského výzkumu vzhledem k hlavním konkurentům, tedy USA a vyspělým východoasijským ekonomikám, vybíráme…
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu Zákona o hospodářských stycích se zahraničím, podle níž by aktivity zahraničních komor měla řídit Česká hospodářská komora (HK). Podle jejího prezidenta Jaromíra Drábka mnohé z takto založených komor nevykazují žádnou činnost a nemusí ani zveřejňovat zprávy o svém hospodaření. Asi nepřekvapí, že reakce zahraničních komor byla odmítavá a velmi razantní.