Při své první návštěvě Egypta jsem měl nespočet příležitostí dumat nad tím, čím lze posuzovat vyspělost civilizace a jak bychom – i u nás doma – nyní dopadli z pohledu mimozemšťanů nebo našich předků. O vyspělosti té staroegyptské z doby faraónů netřeba pochybovat. Za příklad vyspělosti jejich potomků z minulého století může posloužit úsilí s vystavením rozsáhlé sbírky v budově národního muzea v Káhiře. Čiší z ní respekt, úcta a hrdost na to, co dokázaly předcházající generace.