Do panelové diskuse jedné manažerské konference vstoupil předseda představenstva významné české firmy s kritickým vstupem k tématu podnikatelských komunit a sítí s tím, že jsou to iniciativy pouze marginálního významu, které jsou stejně financovány ze strany velkých firem. Cítil jsem v tom podtón „vy malí byste nebyli bez nás velkých“. Na tom je kus pravdy.
Malá firma je samozřejmě velmi zranitelná malou šíří svého portfolia a kapitálového zázemí, obtížně konkuruje zavedeným společnostem, které mohou využívat úspory z rozsahu, a často je závislá na jejich poptávce. Internet na tom změnil jen málo, přesto se domnívám, že i to představuje nezanedbatelnou změnu v tržních podmínkách.
Za prvé dochází s poklesem transakčních nákladů k radikálnímu zmenšování ekonomických jednotek, za druhé mají nyní tyto jednotky nebývalé možnosti spolu komunikovat, sdílet informace a vytvářet dočasné aliance, seskupení, komunity, sítě. Na bázi vertikální nebo horizontální integrace, agregované kupní síly nebo jen společného zájmu. Získávají tím potřebné zázemí, nové informační a komunikační kanály, kontakty, lepší vyjednávací pozici na trhu, infrastrukturu pro svůj rozvoj.
Stojí však opravdu velké společnosti proti těm malým? Nefinancují rozvoj jejich sítí a komunit právě proto, že je pro ně výhodné využívat jejich služeb, přístupu k možnostem oslovit své potenciální partnery? Nositelem inovací a podnikatelského ducha bývají právě menší firmy. Pro velké a bohaté kolosy pak může být efektivní cestou rozvoje si tyto firmy kupovat (zvláště nyní – viz např. Akvizice a spojení: konsolidace v nové ekonomice).
Až budoucnost ukáže, zda (příp. ve kterých odvětvích) můžeme očekávat vývoj spíše ve stylu scénáře Built to Last nebo Wired World (viz britská studie trhu práce Work in the Knowledge Driven Economy).
Cestou z podobné konference v Kodani jsem přemýšlel, zda se jedná o názor u nás rozšířený nebo spíše ojedinělý, protože v Evropské unii se s ním člověk tak otevřeně nesetká. Je totiž ke škodě celé ekonomiky, pokud velké a malé firmy nebo „IT“ a „kamenné“ firmy tvoří dva oddělené světy, které o sobě málo vědí a zřídka mezi sebou komunikují.
Velké korporace (a zvláště bývalé monopoly) bývají s oblibou nazývány podnikatelskými dinosaury. Pomaleji reagují, jejich organismus někdy bývá zbytnělý, na druhé straně jsou stabilnější a těží ze svého zázemí a vybudovaného vlivu. Ti chytřejší, kteří chtějí přežít v nových podmínkách, si hledají spojence mezi menšími tvory, kteří jsou rychlejší (avšak zranitelnější), ochotnější riskovat a kteří mohou najít pro sebe i svoje velké spojence cenné příležitosti. Ti ostatní dříve nebo později vymírají.