„Nejtěžší břemeno je obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější. Naproti tomu absolutní nepřítomnost břemene způsobuje, že se člověk stává lehčí než vzduch, vzlétá do výše, vzdaluje se zemi, pozemskému bytí, stává se jen napůl skutečný a jeho pohyby jsou stejně svobodné jako bezvýznamné.“
„Těm, kteří myslí, že komunistické režimy ve střední Evropě byly výhradně výtvorem zločinců, uniká základní pravda: zločinné režimy nevytvořili zločinci, ale nadšenci, přesvědčení, že objevili jedinou cestu vedoucí do ráje. Hájili ji udatně a popravili proto mnoho lidí. Později vyšlo najevo, že žádný ráj neexistuje, a nadšenci byli tedy vrahové.“
„Bratrství všech lidí světa bude možno založit jen na kýči. Ve společnosti, kde existují vedle sebe různé politické směry, jejíchž vliv se vzájemně ruší či omezuje, můžeme ještě jakž takž uniknout inkvizici kýče: Když však jedno jediné politické hnutí má všechnu moc, octneme se rázem v říši totalitního kýče.“ V ní jsou odpovědi předem dány a vylučují jakoukoli otázku. Skutečným protivníkem je člověk, který se ptá. Otázka je jako nůž, který rozřezává plátno namalované dekorace, abychom mohli nahlédnout, co se skrývá za ní.“
„To, co dělá levici levicí, je kýč Velikého Pochodu – ta nádherná cesta vpřed, cesta k bratrství, k rovnosti, ke spravedlnosti, ke štěstí a ještě dál. To, co spojuje levicové lidí všech dob a směrů, není ta či ona teorie, ale schopnost učinit jakoukoli teorii součástí kýče zvaného Veliký Pochod vpřed.“
Nesnesitelná lehkost bytí, Milan Kundera, 1984