Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu Zákona o hospodářských stycích se zahraničím, podle níž by aktivity zahraničních komor měla řídit Česká hospodářská komora (HK). Podle jejího prezidenta Jaromíra Drábka mnohé z takto založených komor nevykazují žádnou činnost a nemusí ani zveřejňovat zprávy o svém hospodaření.

Asi nepřekvapí, že reakce zahraničních komor byla odmítavá a velmi razantní. Jeden jejich zástupce to dokonce přirovnal k návratu před rok 1989. Těžko se mu divit. Zahraniční komory sdružují firmy a podnikatele na principu dobrovolného členství a stát jim na jejich činnost nijak nepřispívá. Naopak HK se netají lobováním pro povinné členství firem v jejich komoře.

Navíc výrok o malé aktivitě zahraničních komor byl velmi odvážný. Měl jsem možnost v posledních letech krátce spolupracovat s americkou, britskou a francouzskou obchodní komorou v oblasti podpory hi-tech inovací nebo rozvoje elektronického obchodu. Jejich přístup byl vždy velmi profesionální, nebyrokratický a především akční, což jsem vnímal jako kontrast se svou asi šest let starou zkušeností s ředitelem jedné z našich komor, který označil informační technologie za třešničku na dortu a poučil mně, jak se musí věnovat především tradičním odvětvím průmyslu.

To však nechci přeceňovat ani zobecňovat. Naopak, zajímalo by mě, zda existuje nějaký průzkum o spokojenosti členů s členstvím v hospodářských komorách, když už hodlá stát jeden typ podporovat a druhý omezovat. Zajímají mě i názory čtenářů.

Jste Vy nebo vaše firma členem nějaké hospodářské komory – zahraniční, české, regionální? Jak hodnotíte přínos členství?