Hlavním argumentem Ivana Langera pro zrušení Ministerstva informatiky (MIČR) bylo, že jeho práci efektivněji zvládne úřad podřízený přímo premiérovi, který bude moci lépe bojovat proti rezortismu než jedno maličké ministerstvo.
Realitu půl rok poté jsem se pokusil shrnout podle faktů shromážděných Jiřím Peterkou v prosincovém článku Zrušeno bez náhrady. Od té doby se mnoho nového neudálo. Až na pár maličkostí.
Sám premiér Topolánek přiznává, že boj s rezortismem při snižování byrokratické zátěže je obtížnější, než se čekalo. Většina agend MIČR se přesunula nikoli na speciální úřad premiéra, ale na Langerovo Ministerstvo vnitra, které má ovšem v popisu práce spíše reformu policie (a nechci se teď strefovat do přemalovávání aut nebo rozdávání plechovek jednoho pivovaru) a mnoho jiných agend. Celý rok např. trvalo, než někdo obnovil provozování kontaktního bodu pro účast českých organizací v projektech Competitiveness and Innovation Programme (každý stát EU takový má).
Ještě tu máme Radu vlády pro informační společnost, která byla zřízena v březnu 2007. Od té doby o ní bylo slyšet snad jednou, když letos v dubnu schválila 10-stránkovou Strategii rozvoje služeb pro informační společnost, k níž jsem si nevšiml žádné odborné diskuse. Na webu Ministerstva vnitra přitom dnes nejde najít informace o činnosti Rady ani o samotné strategii. Ostatně tam nenajdete ani jiné užitečné informace k sektoru ICT, které byly dříve dostupné na webu MIČR.
Mezi 23 členy Rady najdeme náměstky ministrů, předsedy státních úřadů, několik politiků a několik funkcionářů zájmových asociací. Ani jeden nezávislý odborník (např. z VŠ prostředí nebo z řad nezávislých publicistů nebo analytiků), který by se dlouhodobě zabýval problematikou informační společnosti. Prosím chápejte mě správně. Netvrdím, že nikdo z členů není odborně způsobilý. Říkám jen, že do Rady byli jmenováni na základě své funkce, nikoli odbornosti.
Na protest proti tomu, že „odborníci nedostali příležitost, aby se mohli vyjádřit k návrhu zákona o eGovernmentu” rezignovali nedávno na své funkce v Radě Dalibor Veřmiřovský a Edvard Kožušník z think-tanku eStát. Podle Vermiřovského „práce ve vládní radě nemá smysl. Rada jako přehlížený orgán bez kompetencí je ve stávající podobě naprosto zbytečným diskusním uskupením.“
Co dodat? Snad jen to, že velkohubé řeči o zbytečnosti MIČR z úst Ivana Langera teď vypadají jako ryze účelová manipulace veřejnosti s cílem převést pod vnitro gesci informatiky, kterou teď ovšem nezvládá řídit. Vinou rozbití MIČR se půl roku před českým předsednictvím EU začíná v některých agendách gesce informatiky prakticky od nuly.