Nejtěžší břemeno je obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější. Naproti tomu absolutní nepřítomnost břemene způsobuje, že se člověk stává lehčí než vzduch, vzlétá do výše, vzdaluje se zemi, pozemskému bytí, stává se jen napůl skutečný a jeho pohyby jsou stejně svobodné jako bezvýznamné.
Chtějí, abychom uvěřili, že staré zásady – šetrnost, odpovědnost – už dnes nic neznamenají. Chtějí, abychom uznali, že jsme jen neracionální děti, které potřebují shovívavý dohled milujícího paternalistického státu. Jinými slovy – chtějí nás zbavit břemene odpovědnosti a s ním i svobody, kterou jsme si tak těžce vydobyli.
Zatímco bavorský ministr vnitra chce zastavit ilegální migraci procházející i přes ČR a vrcholní evropští politici již bez obalu mluví o pašeráctví politických neziskovek ve Středozemním moři, zavzpomínejme na dobu před 2-3 lety, kdy upozorňovat na realitu vyžadovalo krapet odvahy a znamenalo to také čelit zesměšňování a urážkám. Jen tak namátkou – co se tak dlouho zpochybňovalo.
Výstava ke 100. výročí Československa se zadáním „komplexní prezentace a oslava společných dějin“ prý stála 70 mil. Kč a člověka napadají vtíravé otázky. Opravdu nešlo připravit něco koncepčního, důstojného, co nebude připomínat dort pejska a kočičky? Něco, co u návštěvníků podpoří pocit národní hrdosti a vědomí kontinuity s předchozími generacemi, co připomene pozadí klíčových historických událostí?
Jestli něco významně přispívá k odmítavému postoji Evropanů k imigraci a k poklesu jejich důvěry v média a neziskové organizace, tak je to záměrné míchání pojmů „uprchlík“ (utíká z domovské země z důvodu války nebo politické perzekuce) a „ekonomický migrant“ a masové podvody, při kterých jsou vydávání ti druzí za ty první.
Tradiční hodnoty Západu (především svoboda projevu a volný trh) jsou odsouvány do pozadí ve prospěch tří nových – diverzity, rovnosti a inkluze. Diverzitou se však nemyslí různost názorů, ale jen různost rasy, etnicity a sexuální identity. Rovností se nemyslí chvályhodná rovnost příležitostí, ale rovnost výsledků. Inkluzí pak dosažení této rovnosti s použitím kvót založených na skupinové identitě.
Mně se spíš zdá, že jde o líbivý akt, kterému se snadno zatleská, s mizivým efektem a režií ve výši jednoho milionu. Drtivá většina navrhovaných projektů se týká jedné z 29 městských částí a řeší velmi lokální problém nebo rozvojový záměr. Nemělo by větší smysl, aby dle principu subsidiarity město rozdělilo danou sumu mezi městské části a ty si samy uspořádaly podobná hlasování svých rezidentů a nebo použily jiný rozhodovací mechanismus?
80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Čtyři pětiny výsledků zajistí pouhá pětina zdrojů nebo rozhodnutí. Právě takové hledáme. Stavíme na efektivitě Paretova pravidla a kráse zlatého řezu. Otázkami řežeme do toho, co nám přijde aktuální a důležité. Ptáme se osobností, kterých si vážíme a jejichž znalosti stojí za to sdílet. Pod povrchem se vždy odehrává něco důležitého, čeho si málokdo všimne. Co je to teď ve vašem oboru nebo ve společnosti vůbec?
80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Čtyři pětiny výsledků zajistí pouhá pětina zdrojů nebo rozhodnutí. Právě takové hledáme. Stavíme na efektivitě Paretova pravidla a kráse zlatého řezu. Otázkami řežeme do toho, co nám přijde aktuální a důležité. Ptáme se osobností, kterých si vážíme a jejichž znalosti stojí za to sdílet. Pod povrchem se vždy odehrává něco důležitého, čeho si málokdo všimne. Co je to teď ve vašem oboru nebo ve společnosti vůbec?
80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Čtyři pětiny výsledků zajistí pouhá pětina zdrojů nebo rozhodnutí. Právě takové hledáme. Otázkami řežeme do toho, co nám přijde aktuální a důležité. Ptáme se osobností, kterých si vážíme a jejichž znalosti stojí za to sdílet. Pod povrchem se vždy odehrává něco důležitého, čeho si málokdo všimne. Co je to teď ve vašem oboru nebo ve společnosti vůbec?