Chápal bych, kdyby byl cíl vztažený k cizincům určité profese (např. techničtí specialisté, kterých je nebo bude nedostatek), kvalifikace či vzdělání, národnosti (např. z regionu, kde se chceme na lákání talentů zaměřovat) nebo jiné charakteristiky (např. mladé rodiny s dětmi). Ale k čemu je dobré pouhé zvýšení podílu cizinců bez ohledu na to, jací to budou lidé?
30členná komise Senátu zpovídala vědce, novináře, profesory univerzit, politiky. 67 dotazovaných upozorňuje, že část populace se radikalizuje ve jménu islámu a tento jev dále narůstá. Komise navrhuje 44 kroků v boji s islamismem. Požadují větší finanční transparentnost islámských organizací, zákaz pouličního kázání či posílení činnosti zpravodajských agentur.
Vzdorovat ohnivým hranicím s knihami budou právě intelektuálové, kteří mezi knihami vyrůstají a milují je. Děsivá okolnost naší doby je, že lidí ochotných zakazovat, vyřazovat, za škodlivé nebo urážlivé označovat knihy jsou plné univerzity. A mají se za intelektuální avantgardu, která mluví skoro podobně jako velitel paličů: „Nemůžeme si dovolit, aby menšiny byly nespokojené a neklidné.“
Do evropských zemí se dostávají také lidé s kriminálním pozadím, kteří představují bezpečnostní hrozbu pro všechny státy EU… Máme štěstí v tom, že v našich imigračních proudech se zatím žádné konflikty nezkřížily ani mezi sebou, ani s původním obyvatelstvem. Ale žádná samozřejmost to není a je s podivem, jak málo se k tomu politici vyjadřují. Jako by to jako samozřejmost brali.
EU není oprávněna vybírat daně. Nesmí. Čl. 114, odst. II Lisabonské smlouvy. Bude fond Evropské investiční banky financován přes kapitálový trh nebo bude moci evropský stabilizační mechanismus rozdávat půjčky bez jakýchkoli podmínek? To vše je ilegální, odporuje to čl. 136 odst. III Lisabonské smlouvy. EU nemá žádnou pravomoc si půjčovat…
Podle politických názorů svých zaměstnanců nepohodlné příspěvky rovnou mažou nebo diskriminují pod záminkou, že jsou nepravdivé nebo zavádějící. A na tuto falešnou hru s pravdou si místo soudů najímají mediální agentury a neziskovky, které vypadají nezávisle, dokud se jim nepodíváte podrobněji na zoubek.
Centrum zřízené Ministerstvem vnitra podle Oldřicha Kužílka „opustilo striktně vymezenou oblast dezinformací a přivlastnilo si právo rozhodovat, co je správný názor, navíc na ideologickém základě“. Pokud se teď nepostavíme cenzuře tlačené pod záminkou „boje proti fake news“, brzy přijdeme o svobodu projevu a demokracii.