Nové nápady přicházejí obvykle z univerzit, technologických parků a z firemních výzkumných center v bohatých zemích. Úspěšné inovace však potřebují uplatnění na trhu. A produkty se vyrábějí v rámci globálních dodavatelských řetězců. Úspory protékají globálními finančními trhy. To ovlivňuje také procesy, kterými se vyvíjejí nápady a technologie. Náskok Ameriky a Evropy v této oblasti nemusí trvat věčně. Píše se ve studii Atlas of Ideas, která začala jako 18-měsíční průzkum stavu výzkumu a inovací v Číně, Indii a Koreji se zaměřením na nové příležitosti pro spolupráci s Velkou Británií a Evropou.

Čínský výzkum a vývoj vykazoval v posledních pěti letech meziroční nárůst o 20 %. Jihokorejský narostl od roku 1971 desetkrát. Náklady na výzkum a vývoj v Indii se ztrojnásobily za posledních 10 let. Indičtí inženýři zaplavují svět – každým rokem v počtu 350 tisíc, v roce 2015 by jich mělo být skoro půl druhého milionu. Rychle rostoucí trhy v kombinaci se stále větší státní finanční podporou a se zvětšující se základnou odborníků přitahují mezinárodní korporace a umožňují v globálním měřítku uspět i domácím firmám. Pro evropské hráče je to šance najít nové zákazníky a partnery pro spolupráci.

Za pár dní začnou pokračující práce na Atlas of Ideas, které mají trvat další tři roky. Vedle prohloubení analytických faktů pro Čínu, Indii a Koreu se geografický záběr v této fázi rozšíří na jižní Afriku, Egypt a Brazílii a bude se zabývat rovněž tématy jako jsou vědecká ghetta a věda v islámském světě. V současné době probíhají jednání s firmami, vládními úřady, regionálními rozvojovými agenturami, výzkumnými pracovišti a dalšími zájemci o účast v projektu.

Mělo by logiku, aby ČR byla v projektu také zastoupena. Zvlášť když tu máme technologické investice právě z Koreje a Indie a pokud má česká věda a výzkum mezinárodní ambice.