Vnímáte ještě význam názvů našich jednotlivých ministerstev? Je samozřejmé, že pouhým přepsáním tabulek a hlavičkových papírů by se na kvalitě práce daného úřadu mnoho nezměnilo, v každém případě mi však školství, mládež, tělovýchova, průmysl, místní rozvoj, informatika nebo práce připadají natolik úzce vymezenými oblastmi, že bychom dalších a neméně důležitých mohli najít desítky a počet ministerstev klidně zpětinásobit (za což se rozhodně nepřimlouvám). Jsou třeba oblasti jako neziskový sektor, senioři, mravní výchova, služby, média nebo podnikání méně klíčové?

Mám za to, že nejde ani tak o školy jako o výchovu a vzdělání a to se přece získává stále více mimo školní budovy a v trendu celoživotním navíc přestává být doménou mládeže. Vedle průmyslu a zemědělství mi tam chybí služby a to vše by se snad vešlo do pojmu ekonomika neboli hospodářství. Místní rozvoj je vzdy lepší řídit místně a k tomu je místo ministerstva potřeba spíše více pravomocí a finanční nezávislosti v regionech. A co třeba sloučit kulturu a životní prostředí? Vždyť jde v obou případech o respekt k nemateriálním hodnotám okolo nás, o zachování odkazu předchozích generací a o výchovu k citu vůči přírodě a tvořivosti člověka, který nemusí být vždy poháněn jen ekonomickými stimuly.

V neposlední řadě nemohu pochopitelně zapomenout na oblast, kde si několik resortů stále obtížně vymezuje kompetence, až to někdy vypadá, že je nemá nikdo (především ve významu anglického competence). Podíváme-li se do zahraničí, najdeme státy, kde věda, výzkum, technologie a inovace mají svoji samostatnou rozpočtovou kapitolu a některé z těch pojmů v názvu úřadu. Pak by ani informatika nemusela být zvlášť, protože tvoří páteř (nebo infrastrukturu, chcete-li) výše uvedeného. Neprovokovala by tak svým názvem jistého vysoce postaveného politika, který si může myslet, že zvýhodňuje jeden obor na úkor ostatních. Ale abych mu nekřivdil, třeba již pochopil, že je to jinak.