Týdeník Echo24.cz se vrací od kampaně za promoření zpět k profesionální žurnalistice a Martin Weiss tam má skvělou recenzi knihy Rosse Douthata Dekadentní společnost.

„Popisuje stagnaci, která už je tady – stále ještě bohatou společnost, která ale ztratila dynamiku a točí se v kruhu. Mluví o ekonomické stagnaci, institucionálním chátrání a kulturním a intelektuálním vyčerpání. Její instituce dál fungují, ale skřípavě, děje se v ní mnoho frenetického, ale výsledek bývá nicotný a absurdní.“

Líbí se mi pojem růžový policejní stát, který „chrání hedonistické a spotřebitelské svobody, pokud jsou bezpečné. Zato je přísněji regulováno vše, co může představovat ohrožení – fyzické i psychologické. Jazyk morálky je nahrazen jazykem terapie a některé starší svobody, jako projevu a náboženství, se ocitají na té špatné straně dichotomie bezpečí a nebezpečí. Je to vlastně obdoba čínského systému sociálního kreditu.“

„Je docela možné, že v reálném světě je západní společnost rozvalená v křesle, napojena na kapačku něčeho tišícího, stále dokola si přehrává výběr ideologických greatest hits ze svého divokého, bláznivého mládí, ve svých představách je celá rozrušená, a přitom je ve skutečnosti pohodlně otupělá.“