Mnoho reakcí pro crowdsourcing mi k výstavě RE:PUBLIKA nepřišlo, tady je mé osobní shrnutí. Líbila se mi retro instalace v pavilonu G se starou Tatrovkou, eMBéčkem 1000 a klasickými předměty 60. a 70. let. Jen jsem nepochopil, proč bylo nutné přístup k ní komplikovat labyrintem hnusného lešení. Líbila se mi Re:lax zóna v pavilonu V s možnostmi pro děti poznat a vyzkoušet si různé sporty. Poprvé jsem zpoza branky sledoval zápas v kolové, sportu pro Brno veleúspěšném. A líbila se mi instalace k Provázku v pavilonu A. Jen si říkám, žádné jiné divadlo, sportovní nebo společenská akce (třeba Grand Prix) si pár panelů nezasloužily?

Výstava ke 100. výročí Československa a ČR se zadáním „komplexní prezentace a oslava společných dějin“ prý stála 70 mil. Kč a člověka napadají vtíravé otázky. Opravdu nešlo připravit něco koncepčního, důstojného, co nebude připomínat dort pejska a kočičky? Něco, co u návštěvníků podpoří pocit národní hrdosti a vědomí kontinuity s předchozími generacemi, co připomene pozadí klíčových historických událostí, např. když Češi a Slováci ztráceli a nabývali svobodu? Jak už si všimli mnozí, výstava se přímo vyhýbala státní symbolice, jako by se autoři za příslušnost k české vlajce styděli.

Obávám se, že povrchně zábavné pojetí byl záměr. Proč by jinak nesvěřili výstavu Veletrhům a kurátorovi, který má s něčím takovým zkušenosti? Nechápu, proč byl jako kreativní ředitel projektu vybrán Pavel Anděl známý spíš improvizovaným klábosením s hudebníky v televizní Noci s Andělem a realizací tým s agenturou „pod velením náměstka Hollana“. Promarněná příležitost a vyhozené peníze. Bohužel další z řady kulturních ostud, které se v Brně poslední dobou dějí ve jménu hispsterské zábavy a oikofobie.